Pod Maskou Klauna
Komunál
3:27Přesto, že oči mám, nevidím A máma s tátou říkaj, jednou přijde štěstí tvý A pak jsi stála ve dveřích Řekla jsi jenom: Já vidím to, co ty Dva přístavy, dva majáky V rozbouřeným moři, jen já a ty Dvě nahý těla v podkroví Doteky rukou svou krásu hledají Pak mi šeptáš básně svý Děláš to vždycky, když se cítíš v bezpečí Tak mě tu nenechávej Prosím, nenechávej, lásko Nad propastí stát Máma mi říkala Že jednou pro mě přijde štěstí Že nemusím se bát Lidi, co žijí bez temnoty Často vidí míň, než my Odcházíš, šeptáš: Krásně spíš Vrátím se, lásko, než se probudíš Tmu ruší náhlý brždění Náraz a ticho ukrutně zní Tak mě tu nenechávej Prosím, nenechávej, lásko Nad propastí stát Máma mi říkala Že jednou pro mě přijde štěstí Že nemusím se bát Tak mě tu nenechávej Prosím nenechávej, nad propastí stát Tak mě tu nenechávej, prosím nenechávej