Dopis
Tomas Klus
3:27Po noci na zemi mám bolavý záda To tím, jak zdá se mi, zima se vkrádá Do peřin, do konečků prstů Přes všechnu únavu pár kroků poběžím To pro ten okamžik, kdy vím, že jsi pořád skutečná Nezlob se na mě za ty znásilněný slova Zkus věřit tomu, že taková je doba Z mýdlových bublin, skrz neprůstřelný stěny Dvě opuštěný schránky na duši To tvý oči jsou dvě výkladní skříně Exkurze napříč tmou nepovinně Ale co víc si můžu přát Co vlastně po tobě žádám? Madam, madam, madam, to před Vámi uvadám Madam, madam, madam, to Vám se dávám Madam, madam, madam, to kvůli Vám uvadám Madam, madam, madam, to Vám se dávám Sedávám na zdi kousek od tvýho domu Vzpomínám, jak smáli jsme se tomu Jak krátký cesty vedou do neštěstí Pořád ta samá píseň, jen jiný okolnosti Přítomnost mizí s každou vteřinou v minulosti Já přísahám, že ztratím-li se z trati Kolem plynoucí čas mi nedovolí spát I tobě přestanu lhát, stanu se jiným Jenže jsi v ranní kávě V odpolední pauze projdu městem A pořád budeš v hlavě Na každý cizí tváři části tebe. Citový úplatkáři Madam, madam, madam, to kvůli Vám uvadám Madam, madam, madam, to Vám se dávám Madam, madam, madam, to před Vámi uvadám Madam, madam, madam, to Vám se dávám