Sochy

Hle tvůj sval jenž opil se tvou krví
Teď do kůže se opírá a pěknou vyvádí
Ty pak s tou kůží vy dva venkovánci
Žebráte na něj tiše v pozadí
A vivat vivat křičíte při jeho pustém tanci

Ty sochy,které na ryncích svůj kámen vyhřívají
Jsou těchto žertů zhola vzdáleny
Netečné hluché,jako pivní kádě
Drží svůj útvar hezky pohromadě
A ohromují mne být mrtev - dobrá, ale nezadávený

Dívám se dívám říkáte mi rozkoš
Být jezdcem z žuly celý zavalen
O jak se deru z toho temna ven
Můj svale opilý oč náhle jsi mi bližši
Protože taková a strašná nehybnost je jen důkaz opilosti vyšší